Život včel

Včely

Včely patří do třídy hmyzu, řádu blanokřídlých, podřádu štíhlopasích, čeledi včelovitých, rodu včela. Včely prodělávají tzv. holometabolii, tzn. proměnu dokonalou. Vývojová stádia včely jsou vajíčko, několik fází larvy, kukla a dospělec. Jedná se o společenský hmyz žijící v koloniích, kterým říkáme včelstva. Včelstvo je složeno z matky (královny), včelích dělnic a trubců (samců). Kolonie prodělává svůj vývoj na voskových plástvích (včelím díle), které se skládají z dělničiny a trubčiny. Vosk vylučuju včelí dělnice ve formě voskových šupinek z voskových žlázek umístěných na boku těla. Dělničina jsou menší buňky, ze kterých se líhnou včelí dělnice. Trubčina je včelí dílo složené z větších a hlubších buněk, ve kterém se vyvíjejí trubci. V případě potřeby včelstvo téměř kdekoli v plástvích může vystavět matečníkovou buňku - matečník, ze kterého se vylíhne nová královna, která je krmena zvláštní výživnou směsí, které se říká mateří kašička. O tom, zda je v kolonii potřeba vyměnit matku rohoduje včelstvo na základě síly feromonu včelí královny. Včelí dělnice se podle funkce kterou ve včelstvu zastávájí rozlišují na kojičky (krmičky), létavky, rekrutky (pátračky), mladušky apod.

Počet jedinců u nejsilnějších včelstev může výjmečně dosáhnout až sto tisíc. V průměru každé 4 týdny po dobu 12 měsíců se vyměňují všechny dělnice, každých 3 až 5 let matka. Trubci žijí 2 až 4 týdny. Celkový počet jedinců ve včelstvu se pohybuje okolo 50 000 a každý den zemře přibližně jedno procento včel, což je přibližně 500 jedinců s výjimkou matky. V letním období královna denně naklade 1000 až 2000, což přibližně odpovídá její hmotnosti. Z vajíček se vylíhnou larvičky které jsou krmeny zvláštní kašičkou, které říkáme sesterské mléko. Starší larvy jsou krmeny kromě sesterského mléka pylem a medem. Včely produkující sesterské mléko nazýváme kojičky, neboť mají v hlavě vyvyinuty zvláštní žlázy, které "mléko" vylučují. Královna, dělnice i trubci musí projít pěti stadii vývoje, ovšem u každého z nich je vývoj různě dlouhý. Vývoj královny od vajíčka do vylíhnutí z kukly trvá 16 dnů, vývoj dělnice je dlouhý 21 dnů a vývoj trubce 24 dnů.

Přibližně 80% všech kvetoucích rostlin je opylováno hmyzem, z toho 85% včelami. U ovocných stromů 90% květů navštěvují včely létavky. Jedna včelí kolonie dokáže za jediný den navštívit několik milionů květů. Včelstvo dokáže odchovat během léta 100 000 až 200 000 jedinců. Hmotnost včely je přibližně 90 mg. Do zadečkového váčku na nektar, tzv. medného váčku, včela uskladní až 40 mg nektaru, tedy téměř polovinu hmotnosti včely. Při pátrání po nektaru včely průměrně doletují do vzdálenosti 2 až 3 km od úlu, výjmečně při velkém nedostatku potravy až do vzdálenosti 10 km, přičemž téměř veškerý sebraný nektar (energii) spotřebují na návrat do úlu a přínos do včelstva je minimální. Maximální rychlost letu včely je 30 km/hod. Nejvýkonější včely dokáží za den navštívit až 3000 květů. Včely létavky denně absolvují 3 - 10 výletů z hnízda a sbírají po dobu 10 až 20 dnů, poté vysílením umírají. Snůška nektaru tedy činí mezi 60 - 1 600 kg nektaru, což po přeměně na med činí 30 - 800 kg medu. Obě tyto hodnoty jsou mezní a nadsazené, je tedy nutno počítat se středními hodnotami, podle úživnosti lokality. Středně velké včelstvo za rok nasbírá 30 kg pylu a několik set gramů propolisu.

Včely létavky, které pátrají po potravě se nazývají pátračky (rekrutky). Jakmile tyto včely zjistí dostatek vhodné potravy informují ostatní prostřednictvím tanečků. Při těchto tanečcích včela na malé plošce voskového plástu pobíhá v určité formaci (poloha nohou, vibrace těla, postavení těla vůči slunci) a předává informaci o zdroji a poloze potravy. Ostatní včely se včely pátračky dotýkají tykadly a přebírají potřebné informace. Podle přesvědčivosti a intenzity tance včela pátračka nabírá (rekrutuje) další létavky, aby za potravou vypravily společně. Způsob komunikace mezi včelou pátračkou a ostatními včelami není ještě spolehlivě prokázaný. Obecně se má za to, že pátračka udává směr potravy ve vztahu k poloze slunce na obloze resp. ve vztahu k polarizovanému ultrafialovému světlu obsaženého ve slunečním záření, neboť směr tanečků se úměrně posouvá s postavením slunce na obloze během denní doby.

Více informací o biologii včelstva se dozvíte např. v knize Fenomenální včely, ze kterého je použit uvedený výtažek.

Zdroj: Jürgen Tautz: Fenomenální včely, Nakladatelství Brázda 2009,2010

© 2013 Jirka LAHODA